Od francouzského protektorátu po svobodnou republiku
Habib Bourguiba se narodil v Monastiru 3. srpna 1903. Studoval ve Francii a v roce 1927 se usadil v Tunisu jako právník. V roce 1934 založil stranu Neo Destur s cílem učinit Tunisko nezávislým státem. Po neúspěšném pokusu o převrat v roce 1938 byli Bourguiba a někteří jeho příznivci zatčeni a převezeni do Francie, kde zůstali ve vazbě až do roku 1942. Mezitím zuří druhá světová válka.
Habib Bourguiba, který po skončení války opět bojoval za nezávislost, byl v roce 1950 zatčen podruhé a přivezen zpět do Francie. Především premiér Mendes-France slíbil zemi, co je známé jako autonomie, ale s cílem dosáhnout nezávislosti Tuniska. 20. března 1956 se Habib Bourguiba stává prvním premiérem země a Tunisko je ve stejném roce vyhlášeno republikou. Prezidentem je jmenován Bourguiba.
V roce 1961 se Tunisko silou pokusilo vyčistit přístavní město Bizerte, které bývalo francouzskou námořní základnou. Tuniská armáda je ale nižší než Francouzi. Teprve díky politickým jednáním v říjnu 1963 se Francouzi dokázali stáhnout.
Habib Bourguiba řídí a řídí Tunisko více než 30 let a pěstuje dobré obchodní vztahy a přátelské vztahy s jinými zeměmi. Čím je starší, tím více vyvstává otázka: „Co bude po něm?“
7. listopadu 1987 byla populární hlava státu sesazena tehdejším úřadujícím předsedou vlády podle článku v tuniské ústavě. Jeho nástupcem je Zine El Abidine Ben Ali, který Tunisku vládl diktátorsky 23 let.
V lednu 2011 probíhá jasmínová revoluce proti režimu a prezident uprchl 14. ledna do Saúdské Arábie.
